|
|
Druhová diverzita cévnatých rostlin alpínské vegetace Západních Karpat na různých prostorových škálách a její vztah k půdnímu pH
Anderlová, Nikoleta ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Macek, Martin (oponent)
Alpínské oblasti jsou hotspotem druhové diverzity, což je činí důležitou oblastí vědeckého zájmu. Jejich výzkum a snahu prozumět vlivům a zákonitostem, jež toto unikátní prostředí formují, ale komplikuje řada metodických problémů, které pramení z nejasných definic používaných termínů, stejně jako z existence mnoha různých metodických postupů a jejich omezení. Šířka tématu druhové diverzity, na něž je možné se dívat z mnoha úhlů pohledu, také ztěžuje orientaci v problematice. Tato práce shrnuje nejdůležitější informace z dostupné literatury a zabývá se důležitými souvislostmi a trendy v environmentálních proměnných a druhové diverzitě alpínských oblastí Malé Fatry, Nízkých Tater, Roháčů a Belianských Tater. V centru zájmu stojí obecně uznávaná teorie vyšší druhové bohatosti oblastí s bazickými, vápenatými substráty ve srovnání s kyselými, silikátovými substráty Evropy. K ověření této teorie na různých prostorových škálách alpínských oblastí bylo zvoleno hierarchické snímkování. Celkem bylo získáno 96 snímků obsahujících data o prezenci/absenci rostlin a o relevantních environmentálních faktorech, včetně měřených hodnot pH. Struktura těchto dat byla vizualizovaná pomocí ordinačních technik PCA a CA a následně otestována metodou CCA. Pro každý snímek byly také vytvořeny species-area (SAR) křivky na...
|
|
|
Population genetics of grey wolf in Western Carpathians
Veselovská, Lenka ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Suchomel, Josef (oponent)
Vlk je vrcholový predátor, ktorý hrá kľúčovú rolu pri udržiavaní ekologickej rovnováhy najmä v lesnatých habitatoch. Táto diplomová práca sa zaoberá populačnou štruktúrou a demografiou vlka dravého na Slovensku. Štúdia je založená na dátach z dvoch zimných sezón v rokoch 2017 až 2019. Zvláštna pozornosť sa venuje územiu Západných Karpát. Na slovenskom území sa areál vlka dravého môže rozprestierať až na 60 % celej oblasti. Štruktúra a početnosť vlčích populácii je ovplyvňovaná prirodzenými faktormi, ako je izolácia horských celkov, disperzia, i antropogénnymi vplyvmi ako fragmentácia populácií líniovými stavbami, zvýšená mortalita vplyvom dopravných kolízií a donedávna každoročnými kvótami na odstrel jedincov. Bol využitý prístup najmä neinvazívnej genetiky pomocou vybraných 10 jadrových mikrosatelitových markerov, markeru na detekciu pohlavia a mitochondriálnych sekvencií. Najskôr bola overená druhová príslušnosť vzoriek ku skúmanému druhu a pod štatistickou kontrolou bola prevedená filtrácia kvality dát. Pomer pohlavia u skúmanej vzorky bol 1:1,3 v prospech samcov. Na identifikáciu jedincov do haploskupín a následne do haplotypov, sme použili mitochondriálne markery. Pre popis populačnej štruktúry bola použitá Bayesiánska klastrovacia analýza mikrosatelitových dát pomocou programu STRUCTURE....
|
|
|
Stáří metamorfózy a geodynamické souvislosti vývoje veporské jednotky v centrálních Západních Karpatech
Rajmonová, Eliška ; Jeřábek, Petr (vedoucí práce) ; Peřestý, Vít (oponent)
Západní Karpaty jsou charakteristické svou složitou geologickou stavbou a nejistou tektogenezí. Pro lepší pochopení souvislostí mezi geologickou stavbou a vývojem je klíčové datování horninových celků a porovnávání s geochemickými daty. Datování může přinášet výsledky stáří hornin jako takových, nebo jejich jednotlivých minerálů. A jelikož všechny minerály nevznikají v hornině ve stejný okamžik, lze datovat určitou událost, která je spjata se vznikem konkrétního minerálu a tím i s určitou geologickou stavbou. S ohledem na výsledky datování a pozorování lze následně vytvořit model o geologickém vývoji dané oblasti a podpořit tak ucelenou představu o konkrétním geologickém období. Předmětem zkoumání této bakalářské práce je veporská jednotka v centrálních Západních Karpatech. Datované horniny (ortoruly a kvarcity) obsahují granáty, které jsou produktem metamorfózy a jsou tak výrazně mladší než protolit. Cílem práce bylo zjistit stáří metamorfózy, při které granáty vznikly a použita k tomu byla metoda datování pomocí Lu-Hf. Na základě starších prací je stáří metamorfózy odhadováno na hranici spodní a svrchní křídy. Práce přihlíží také k chemickému složení granátů a makroskopické stavbě hornin, ve kterých se granáty nacházejí. Klíčová slova: datování granátu, přehled geochronologie, veporská jednotka,...
|
|
|
Vztah mezi recentní a holocenní diverzitou měkkýší fauny Velké Fatry
Kubíková, Kateřina ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horáček, Ivan (oponent)
Studium kvartérních měkkýšů je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací používaných pro paleoekologické a biogeografické rekonstrukce. Přesto bylo dosud věnováno jen minimum pozornosti výzkumu informační hodnoty kvartérních profilů na škále konkrétní krajiny. Na území Velké Fatry umožňuje množství dostupných záznamů o recentní a kvartérní fauně porovnat holocenní a recentní druhovou diverzitu terestrických měkkýšů a určit tak, kolik holocenních sukcesí je třeba k zhodnocení druhového bohatství takto geomorfologicky členité oblasti. V této diplomové práci byla dostupná data doplněna sběrem vzorků z dalších recentních lokalit a kvantitativním zpracováním materiálu z profilů Stankovany a Skamenelá skala. Celkem bylo na recentních lokalitách zaznamenáno 129 druhů suchozemských plžů (více než 72 % slovenské terestrické malakofauny). V holocenním záznamu tvořeném sedmi profily bylo nalezeno 93 druhů. Dohromady zachycují všechny profily více než 85 % recentních druhů schránkatých terestrických měkkýšů, zatímco jediný profil pokrývá pouze kolem 50 % recentní diverzity, což poukazuje na význam použití většího množství profilů v paleoekologických studiích.
|
|
|
Využití mikrosatelitních markerů pro studium populační struktury jelenovitých v západních Karpatech
Gřundělová, Alžběta
Cílem práce byla analýza jaderných mikrosatelitních markerů, které byly zpracovány metodami krajinné genetiky a následně srovnány s mitochondriálními sekvencemi (mtDNA) z dřívějšího výzkumu. Mikrosatelitní analýza proběhla za použití 11 mikrosatelitních sekvencí s celkovým počtem 188 alel. Celkem bylo analyzováno 94 jedinců, kteří byli rozděleni do 3 subpopulací. Průměrná očekávaná heterozygotnost 0,82 a průměrná pozorovaná heterozygotnost celé populace nabyla hodnotu 0,72. Mezi subpopulacemi probíhá genový tok. Dopravní infrastruktura ovlivňuje v malé míře tok genů.
|
|
|
Západní Karpaty jako hotspot diverzity během kvartérního klimatického cyklu
Kubíková, Kateřina ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horáček, Ivan (oponent)
Západní Karpaty jsou v kontextu celé Evropy unikátním územím nevyčíslitelného biologického významu. Topologická členitost se ruku v ruce s výraznou klimatickou a půdní variabilitou odráží ve velké heterogenitě habitatů a umožnila přežití řady druhů organismů v této oblasti napříč klimatickými změnami v průběhu kvartérního klimatického cyklu. Západní Karpaty tak představují jedno z nejvýznamnějších glaciálních a zároveň interglaciálních refugií v Evropě. Výsledkem těchto environmentálních vlastností a unikátní historie této oblasti je v současnosti ohromná druhová rozmanitost, vysoká míra endemismu a výskyt řady glaciálních reliktů. Tato bakalářská práce je rešerší především zoologických studií zabývajících se vysokou mírou biodiverzity a endemismu na území Západních Karpat a jejich možnými příčinami. Dopodrobna se též věnuje roli Západních Karpat v průběhu kvartérního glaciálního cyklu jakožto významného pleistocenního refugia, jeho vlivu na další části Evropy a postglaciálnímu vývoji území.
|
|
|
Exhumace střednokorových hornin mechanismem křehce-duktilního odstřešení na příkladu veporského krystalinika v Západních Karpatech
Bukovská, Zita ; Jeřábek, Petr (vedoucí práce) ; Milovský, Rastislav (oponent)
Studiem strukturního a metamorfního záznamu ve východní části kontaktní zóny veporské a gemerské jednotky v Centrálních Západních Karpatech byl interpretován záznam zanoření a exhumace veporské jednotky v rámci vývoje alpinského orogenního systému. Studovaná oblast je tvořena horninami veporského fundamentu a obalovými horninami veporské a gemerské jednotky. V oblasti byly identifikovány tři strukturní stavby, které jsou korelovány s v oblasti dosud popisovanými deformačními fázemi. Na základě studia metamorfních minerálů byly odhaleny výše metamorfované horniny s dvougeneračním granátem v rámci níže metamorfovaných obalových metapelitů kontaktní zóny. Použitím termometrie granát - biotit byly pro tyto horniny odhadnuty metamorfní podmínky na 550-580řC. Okolní obalové horniny mají z metamorfních minerálů zastoupen pouze muskovit, případně chlorit V rámci strukturních staveb byly zdokumentovány tři generace světlých slíd. Nejstarší původně magmatické muskovity (Ms1), mladší fengity (Phg) zastoupené ve stavbě S1 a nejmladší muskovity (Ms2) zastoupené ve stavbě S2. Na základě studia křemenných mikrostruktur byly odlišeny mikrostruktury agregátů a z nich vycházejících pásků, a to především v deformovaných granitoidech, někdy také v obalových kvarcitech. Mikrostruktury agregátů, vyjadřující stavbu S1,...
|
|
|
Ekologie rysa ostrovida (Lynx lynx) a vlka obecného (Canis lupus) v oblasti Západních Karpat a jejich význam v lesním ekosystému
Kutal, Miroslav
Početnost a populační hustota rysa ostrovida (Lynx lynx) byla sledována v CHKO Beskydy a v navazujícím území CHKO Kysuce na česko-slovenském pomezí. Pomocí fotomonitoringu, capture-mark-recapture metod a stopování byla početnost rysa v zimách 2011/2012 a 2012/2013 odhadnuta na 11 jedinců a průměrná populační hustota 0,7 jedinců na 100 km2. Během dvou zim byla zaznamenána vysoká obměna populace (54,5 %), což naznačuje vysokou míru pytláctví nebo dalších antropogenních vlivů na okraji Západních Karpat. Hlavní potravou rysa v zimě byl srnec obecný, který tvoří 81 % ze všech dohledaných ulovených zvířat (n=67), jelen se stal kořistí rysa jen v 16 % případů. Vlk obecný (Canis lupus) byl v oblasti Beskyd zjištěn spíše sporadicky. Nejbližší rozmnožující se smečky byly lokalizovány v slovenských Karpatech 10--50 km od českých hranic.
|
host ::
RSS.